Ranní bouřky, 23. a 24. června 2008
Na noc z neděle na pondělí 23. června vydalo ČHMÚ v souvislosti s přechodem studené fronty varování před silnými bouřemi s nebezpečnými doprovodnými jevy. Tou dobou se bouřky již v hojném množství tvořily nad Německem, ale z radarových snímků bylo zřejmé, že nad naše území vůbec nepostoupí. Večer jsem tedy šel v klidu spát. Noc to však byla po velmi horkém dni nesnesitelně dusná a dlouhá, protože spánek přicházel jen ztěžka a nakrátko.
Zdroj dat: www.chmi.cz
Před třetí hodinou jsem z nudy překontroloval radar a všiml si formace bouřek postupujících z Německa mým směrem. Z rychlosti postupu jsem si spočítal, že pokud vydrží, dorazí bouřky do východních Čech kolem šesté hodiny ranní. Pokusil jsem se tedy ještě na chvíli usnout, což se mi nakonec podařilo, ale po páté hodině jsem byl vzhůru znovu. Bouře mezitím zesílily a zformovaly se do jakési squall line, jejíž nejsilnější buňka mířila přímo ke mně. Ostatní jádra začala pohasínat, zatímco má bouře jako jediná vytrvala a neúnavně postupovala vpřed. Sbalil jsem si tedy věci a vyrazil jí naproti na svah, kde jsem už z velké dálky na jejím čele zaznamenal neobvykle dlouhý arcus.
Příchod bouře jsem na tomto místě dokumentoval až do prvních dešťových kapek. Poté jsem se rozhodl stáhnout k Heřmanovu Městci, kde jsem u okrajové zástavby sjel na polní cestu. Mezitím se ale silně rozpršelo a díky větru už nebylo možné fotografovat přes stažené boční okénko. Jádro bouřky procházelo velmi těsně kolem mne a několik blesků udeřilo nepříjemně blízko. Ještě než jsem se však stačil začít bát, ozvala se v náhlé záplavě světla ohlušující třaskavá rána a země se na několik vteřin divoce rozechvěla. Už velmi dlouho jsem zemětřesení způsobené bleskem nepocítil a právě ve chvílích jako je tahle si pokaždé pronikavě uvědomím jak zranitelný jsem, když dobrovolně a opakovaně vydávám svůj křehký život na milost přírodním živlům. Tentokrát to bylo velmi těsné, blesk podle všeho uhodil do plynárenského domku asi patnáct metrů za mým vozem. Záběr videokamery v okamžiku úderu naleznete na videu. Samotný blesk tam sice vidět není (udeřilo totiž za mými zády), ale hrom, jen slabě tlumený vytaženými okénky, to byl děsivý.
Jakmile se bouře trochu vzdálila, vyjel jsem za ní směrem na Chrudim. Pokoušet se dostat znovu před ní už ale nemělo smysl. Blesky teď díky dešti nebyly příliš patrné, takže jsem se ani nepokoušel je fotografovat. Bouři jsem za jízdy pouze pozoroval a když jsem do Chrudimi dorazil, nechal jsem ji jít a zamířil do práce.
Dnes (v úterý 24. června) jsem vyrazil do práce poněkud dříve a už za jízdy jsem před šestou na západě pozoroval intenzivní srážky na rostoucí přeháňce, která se mezitím stala elektricky aktivní. Bouřka prošla mým bydlištěm a blížila se k Chrudimi. O půl sedmé jsem tedy z práce vyjel směrem na Hrochův Týnec abych si bouřce nadjel. Její čelo právě Chrudim jen těsně minulo a v tu chvíli se na něm začal tvořit slabý a nevýrazný húlavový límec.
Zdroj dat: www.chmi.cz
Začal jsem fotografovat blesky a hned při druhém záběru se stalo něco velmi zvláštního. Jen si jednu nebo dvě desetiny vteřiny předtím, než jsem stiskl spoušť, se zablesklo. Blesk se příliš nevětvil a ani neblikal nijak dlouho, ale byl silný. Měl dva kanály, opravdu mohutný hlavní a druhý o poznání slabší. Oba dva dosáhly země na protějším kopci a když blesk pohasl, ještě vteřinu a půl obě místa zásahu zářila. V tu chvíli jsem již exponoval a tak i když mi blesk samotný unikl, byl jsem nadšený, že budu mít na fotografii alespoň tento efekt. Bouřka jinak nebyla ničím zvláštní a když se začala vzdalovat, vrátil jsem se do práce. Teprve tam jsem zjistil, že záblesky nejsou téměř vůbec vidět. Na vině je jednak příliš širokoúhlý záběr a pak také nejspíš šedý neutrální filtr, který používám k prodloužení expozice za bílého dne. Ta v tomto případě činila 4 vteřiny a tak zřejmě ambientní světlo příliš snížilo kontrast záblesků vůči pozadí.
